Nastasia dorazila do České republiky těsně před Vánoci. U nás na Lanzarote bylo ten den 28 stupňů a na letišti v Praze kolem minus 18. Kromě teplé deky měla v přenosce i tričko, bohužel ale jen z místního obchodu, jehož majitel znal mráz pouze z filmů. Ještě v letištní hale dostala o něco teplejší kabátek a šlo se na seznámení se zimou. I když to musel být šok, teď si lítání ve sněhu užívá. Podle všech zpráv si svoji novou rodinu velmi získala.
O co jde...
Ať už jste šli najisto nebo jste sem "spadli" náhodou... Vítejte. Tento blog byl původně založen z nudy...ano, slyšíte správně... Znáte ten pocit, když máte vlastně všechno, ale budíte se ráno s pocitem, že život momentálně nepřináší žádné zadostiučinění ani emoce? Zkuste se rozhlédnout kolem a třeba být někde užiteční...Někde...Kdekoliv... Já jsem svojí "přehnanou spokojenost" a pocit "že se sakra nic neděje" věnovala psům. O kanárských podencích jsem upřímně před nějakými 4 roky neměla ani zdání..pamatuju si na kroucení hlavou nad ibizskými podenky..takhle "divnej" pes se jen tak nevidí, no ne? No a ty uši...!!!! :D Pak jsem ale navštívila místní útulek Sara, seznámila se s "kanárky" a doživotně se zamilovala (bez možnosti rozvodu, prostě na celý život...). Pořídila jsem si první fenku, která je s námi bezmála dva roky a za tu dobu ušla neuvěřitelný kus cesty. Před třemi dny přisla do našeho hnízdečka láskyplná pohroma jménem Nala. Tay je fenka zachráněná z útulku, Nala je moje splněné přání. tento blog je věnován jim i dalším ušatým stvořením a jejich pomoci.
No comments:
Post a Comment